ČLK Rozrazil 2010

Místo: skautská základna Horní Mlýn
Počet účastníků: 27
Tým Škuboš, Mirek, Vikki, Alwar, Apanači, Banča, Eva, Kloky, Knofla, Maenvin, Petr, Thran, Zajda
A-tým Ája, Bris, Einsty, Fíja, Išanka
Účastníci Abramis, Asterix, Bára, Beruška, Dan, DerDie, Drobek, Fifi, Fori, Gába, Houpačka, Hranka, Kapo, Katka, KessiDy, Klíšťa, Lišák, Phoe, Pinokio, Potápník, Řízek, Skokan, Svíťa, Terka, Týna, Wizy, Ywende

Rozrazil 2010. Třináctý ročník. Ta prokletá třináctka (řekl by pověrčivý skeptik). Ale o neštěstí na tomto místě nemůže být řeč. Jak to tedy všechno bylo? Vezměme to pěkně popořádku.

Ještě před tím, než se účastníci poprvé viděli, pomohli dvou nesmělým zamilovaným domluvit si první rande. Už tehdy jsme začali tušit, že v nich něco bude.

Na první víkendovce trochu předčasně a nečekaně nastal konec světa. Tsunami, meteority, zemětřesení, … no, znáte to, americký katastrofický filmy se tím jenom hemží. Naši účastníci každopádně tuto epizodu v dějinách planety Země nakonec zdárně překonali na palubě jedné z obrovských a pro tuto příležitost speciálně postavených lodích. A to i přesto, že zdaleka ne všichni měli platný palubní lístek.

A pak si to všechno zopakovali, tentokrát z druhé strany. Stali se totiž nejdůležitějšími představiteli nejdůležitějších států a museli tak zajistit zachování lidského druhu a naší kultury vůbec. Pokud jste už někdy zachraňovali svět, asi víte, že to nemusí být jen tak…

Na druhé víkendovce vše začalo idylkou v kravím království, oplývajícím mlékem, sýry, jogurty, … (další vývoj pro klid duše raději přeskočíme) a v závěru si zase účastníci mohli zahrát na otce prasátek, který všem hodným dětem rozváží vánoční dárky a na všechny strany hlaholí své bujaré „hohoho!“. Zkrátka velice poetické.

Letní část. Poslední letní část ČLK Rozrazil na Mlýně před jeho zásadní přestavbou. Z programu stojí za speciální výzdvih hmatové knížky, které účastníci vyrobili pro slepé děti. Jinak se letní část nesla v duchu prolézání jeskyň, jednodenního pobytu na výzkumné stanici na Marsu, putování kolem světa s babčou, která už chudák věkem nemůže na nohy a honby za pokémony a 390 kompetencemi. Gotta catch’ em all!

Kompetence. Jedno z klíčových znaků tohoto ročníku Rozrazilu. Zeptejte se instruktorů. Ti vám k tomu řeknou svý. Ale když už jsme se jednou rozhodli, že si řeknem, jak má vlastně takovej správnej čekatel vypadat, šli jsme do toho s vervou. A občas přes mrtvoly.

Proto (i když by se to z dosavadního líčení nemuselo zdát) bylo na kurzu i dostatek vzdělávacích programů. Kvůli tomu taky člověk na čekatelky jede, aby se něco novýho dozvěděl, že? A u našich účastníků to platilo do poslední kapky. Stali se z nich totiž jednici třistadevadesátkrát kompetentní ke spolupůsobení při vedení oddílu. Zdá se vám to moc? Nevadí. Nám se ale potvrdilo naše počáteční tušení. V účastnících opravdu něco bylo.